Koupák, meloun, plísně

Jsou tam a čekají. Až si sundáš žabky ve veřejné sprše nebo na sobě necháš mokrý plavky. Kožní plísně zkrátka milují léto a užívají si teplo, vlhko, těsné oblečení i zapařené tenisky. Jak můžeš svou kůži bránit?

V ČLÁNKU ZJISTÍŠ:

– Typy plísní a hlavní rizikové faktory
– Jak poznat, že jde o plíseň
– Kde se (ne)koupat
– Co na to pomáhá
– Jak se chránit

🕒 Čtení na 5 minut

TYPY PLÍSNÍ A HLAVNÍ RIZIKOVÉ FAKTORY

Kožní plísně (známé taky jako dermatofytózy nebo mykózy) jsou infekce způsobené houbami. Napadají povrchové vrstvy kůže, nehty i vlasy. Často se usazují tam, kde se pokožka zapařuje: mezi prsty na nohou, v tříslech, pod prsy nebo přímo na nehtech.

Původce kožních plísní dělíme na tyhle tři skupiny:

• Dermatofyty – houby, které se živí keratinem a způsobují např. plíseň nohou a třísel.
• Kvasinky – obvykle druh Candida, objevují se ve vlhkých záhybech kůže.
• Plísně – méně časté, ale nebezpečné hlavně pro lidi s oslabenou imunitou.

Infekce vzniká v okamžiku, kdy se houba dostane na pokožku a najde vhodné podmínky pro růst. Prostě na tobě začne parazitovat.

Nejčastější spouštěče jsou:

• vlhké prostředí a nedostatečné osušení
• pocení bez prodyšného oblečení
• oslabená imunita (např. kvůli stresu, antibiotikům)
• chronické onemocnění jako cukrovka, která podporuje růst kvasinek

JAK POZNAT, ŽE JDE O PLÍSEŇ

Příznaky plísní se liší podle toho, kde je najdeš:

• Mezi prsty na nohou: svědění, suchá šupinatá kůže, prasklinky
• Nehty: ztluštění, žloutnutí, lámání
• Třísla: zarudlé, svědivé skvrny s jasně ohraničeným okrajem
• Kůže na těle: kruhovité skvrny s olupujícím se středem

Plísně můžou být zrádné – zpočátku nebolí ani nesvědí. Ale nenech to zajít daleko a co nejdřív se poraď se svým dermatologem nebo lékařem, který ti v akutním případě může předepsat i antimykotické léky.

RYBNÍK NEBO KOUPÁK?

Blbá zpráva je, že tě oba zdroje cachtavého potěšení můžou pěkně zradit. V rybnících někdy číhají sinice, které na hladině nemusíš hned vidět. Některé jejich druhy vyplavují toxiny a způsobují vyrážku, podráždění i alergickou reakci. Další nepříjemnost, co tě může během koupačky v přírodě potkat, je cerkáriová dermatitida – parazitární onemocnění, které se u projeví tvorbou skvrn, puchýřů a zarudnutím. Infekci vyvolávají mnohobuněční paraziti, které nakladou svoje larvy (cerkárie) do tvé kůže. Hnus, velebnosti.

Je bazén lepší volba? Well… chlor sice zabíjí bakterie, ale mění pH, což může nahrávat přemnožení kvasinek nebo bakterií na sliznicích. Navíc chlorovaná voda pekelně vysušuje kůži i vlasy – což je obzvlášť nepříjemné, pokud máš třeba atopický ekzém. Takže ano, bazén je čistší, jenže i tady má voda svoje „ale“.

CO NA TO POMÁHÁ

Plísně se dají většinou zvládnout volně dostupnými přípravky z lékárny. Nejdřív se ale poraď se svou dermatoložkou nebo obvoďačkou. Přírodní cesty tu jsou taky – třeba tea tree olej, jablečný ocet nebo bylinné koupele z heřmánku, šalvěje a měsíčku. Tyhle metody jsou ale spíš podpůrné a samy o sobě nemusí stačit.

JAK SE CHRÁNIT

Nejlepší obrana? Udržovat pokožku suchou, čistou a na luftu. Takže místo upnutých legín z polyesteru vsaď na pohodlné kalhoty ze lnu. Po koupačce si pečlivě osuš hlavně záhyby (mezi prsty, třísla, pod prsy). A při sportu u sebe měj náhradní oblečení, pokud to jde. Uzavřené boty denně pěkně vyvětrej a vydezinfikuj. Doporučujeme k tomu využít sílu přírody v podobě hydrolátu z tea tree, levandule, máty peprné nebo rozmarýnu. Vnitřek obuvi je častým místem, kde plíseň přežívá, potvora. Antimykotické spreje nebo výše zmíněné hydroláty a větrání by ji však mohlo vypakovat. Tak se nedej.